Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vinobraní 2017 – pohledy ze zákulisí

18. 9. 2017

Po každé větší akci by se měl napsat památníček. Pro budoucno -  až se bude někdo pídit po tom, jak se to dělalo kdysi anebo proto, aby se za rok vědělo, co bylo vloni špatně.

 

Program na VPV 2017 se začínal rýsovat před koncem roku 2016 po jednání Kulturní komise. Bylo důležité zajistit „tahák“ a potom postupně dolaďovat program, od těch žádanějších, po ty méně známé. Bende, Trnafčan, Melody Gentlemen, Kožuši atd. Zajistit se musí také pódium a ozvučení.

Půl roku před VPV je program z 80% hotový, doplňují se dětské kroužky. Domluva se Sadováčkem a Floriánkem z Ekocentra je jasná a jasné je, že je potřeba vyplnit mezeru v programu o délce jedné hodiny. Sonduje se, kde co, nakonec se doplňují dětské soubory o Žižkovjánek.

Také se dva měsíce před termínem VPV vykrystalizuje první vystupující těleso v sobotní dopoledne – Flash Band. Čekalo se, zda někoho napadne, koho postavit na pódium a nebude mu vadit, že bude hrát do prázdna. Je to blbé pro pořadatele i pro muzikanty. Nápad nepřišel a ozval se Flash band, takže se po něm hráblo. Nutno dodat že nezklamali a dovedu si s nimi představit celou zábavu.

Na začátku letních prázdnin byl odeslán požadavek na výrobu reklamních předmětů a plakátů do reklamky. Ti okamžitě navrhli vytvořit logo, protože VPV žádné nemá a navrhli vytvořit i font písma názvu „Velkopavlovické vinobraní“, který se bude dále užívat. Nápad dobrý, ale kdybych tušil, že nás tak zdrží! Billboard už nemělo smysl vyrábět, takže oprašujeme starý – necháváme pouze přetisknout účinkující a datum. Plakáty tiskneme 14 dní před VPV, na facebook se dává soutěž o vstupenky, reklama je na Rádiu Jih, na webu breclavsky.denik.cz a jiných denících.   

Reklamní předmět? Necháváme vyrobit vývrtku s nápisem „Velkopavlovické vinobraní“.

            Probírám se objednávkami a smlouvami. Zda je vše zajištěno. Předávají se kontakty kapelám na zvukaře, dolaďují se způsoby plateb, řeší se zvláštní požadavky. Těch šest ručníků požadovaných Bendem je jedna z prkotinek, která mě nemůže rozhodit.

            Reklama běží jak má, na facebooku dosahuje „sdílečkový“ plakát téměř 20tis. zhlédnutí. Co dodat, zadarmo dobrá reklama.

            Trápí nás nedostatek prodejců občerstvení a hledáme, kde se dá. Kývnou Sokoli, kývne i Dalibor Průdek – ještě že. Vždy byli prodejci odmítáni, nyní je musíme přemlouvat.

            Ozývá se Český rozhlas 2, že by chtěli z našeho města dvě hodiny živě vysílat. Zadarmo? Klidně, říkám si a hledá se místo pro dvanáctimetrový přívěs. Za chvilku se ozývají z O2, že budou tahat pro přívěs telefonní kabel – domlouváme zapojení. Také je potřeba nachystat elektriku a garantovat, že nebude síť přetížena. Tentokrát raději odebíráme ze čtyř míst. Ozývá se paní reportérka a vlastně až do pátku řešíme, kdo bude vystupovat do přímých vstupů. Moc se lidem naživo mluvit nechce, ale máme po velkých útrapách sehnáno, některé se podařilo přemluvit až v sobotu.  

            Tři dny před VPV se dolaďují drobnosti s Bendem. Hlavně týkající se zvukové zkoušky před vystoupením. Požaduje hodinu. To ani nevadí, protože Roman Veverka je sám a nazvučit se vše stihne. Omyl – dozvídám se. Roman sám není, má ještě bicí a basu. Takže co s tím? Nakonec je domluveno, že bude muset Roman odehrát na bezdrátové mikrofony, což se i děje. Není to standardní – ale z nouze cnost.

            Tři dny před VPV se řeší také s vedoucím Trnafčanu jejich marodka. Vedoucí mi píše, že nemohou z důvodu nemoci vystoupit v plné sestavě a v té „zmenšené“ by to asi nebylo vhodné – prostě když bude potřeba přijedou, ale…. . Od Františka Čermáka vím, že má na ubytovně Slavoje soustředění folklorní soubor z Čech. Sháním si telefon a volám. Nakonec po dvou hodinách odmítají s tím, že tak rychle nedají do kupy svou cimbálku a nenachystají kroje. Bohužel.

Volá se cimbálové muzice Olina, která doprovází verbíře, zda by si hraní natáhli. Klukům to nedělá problém – navíc počítali s tím, že budou hrát večerní program. (Netuším, kdo jim to slíbil.)  Kluci zachraňují situaci, a volá se na Slovensko. Domuveno, Trnafčan nepřijede. (Účetní si oddychuje skrze problematické účtování DPH.)

Opět se probírá vše od začátku, aby “to“ klaplo. Zjišťuje se, že není objednáno občerstvení pro Bílovčanku. Volá se na Vinopu. Na Slavoji se připravují obložené mísy pro Bendeho – jedna z podmínek ve smlouvě. Lístky na občerstvení zbytku účinkujících jsou nachystány v obálce, v další jsou pásky pro účinkující, aby mohli přes bránu ven. Na sokolovnu se veze voda, víno, konvice na kávu a další drobnosti. Třeba vývrtka, odměny pro děti, které tancovaly, džbánky, skleničky na víno, kelímky. Nesmí se zapomenout na izolepu. S tou de opravit plno věcí. Také se chystají šatny. Někteří vyžadují šatnu s WC, věšáky apod. Proto se i předávání šaten musí organizovat.

Pan Valoušek usuzuje, že může jít průvod i s koňmi přes rozkopanou komunikaci na Brněnské. Ulevuje se mi, protože chtějí z rádia průvod komentovat.

Den před akcí staví firma velký stan, je zatížen půlmetrovými obrubníky. Umístěn musí být tak, aby nevadil vinařům, závěsu rádia v otevřeném stavu a ani průjezdu autobusům, kteří mají trasu mimo areál VPV až v pátek od 9hod.Vše klaplo. Až na ten čtvrteční odpolední vítr. To bylo potřeba přikoulet ještě betonové koše. Pro jistotu.

V pátek finišují přípravy. Prvně se chystá pódium s ozvučením, až odjedou vozidla, můžou se umístit lavky a stoly. Dokončují se přípravy u stánků vinařů. Ještě po obědě nejsou svítidla, která byla objednána a měla dorazit po jedné hodině. Děvčata chystají velké hrozny, staví se brány, umísťují pokladny, rozmísťují koše. Nesmí se zapomenout na mobilní oplocení s propletenou kukuřicí. Aby to trošku vypadalo. Dřívější uzavření obchodu potravin v areálu VPV je dopředu domluveno.

V 10hod. nejsou na místě mobilní WC, urgencí zjišťujeme, že už jsou z Brna na cestě. Areál je nachystaný. Vyhrazená parkoviště pro účinkující také. (Osvědčená metoda je dát na parkoviště své auto nebo kontejner a potom jenom uhýbat.)

Zjišťuji absenci věšáků v Bendeho šatně. Frčím na úřad, kde jsou v podkrovním sále. Doráží Bende a spol. Zvukaři mají napilno. Vyslechnu si od managera, co všechno mám nachystat. Klíče od šatny? Jsou nachystány. Jsou tam věšáky? Ano, uff. Toaleta? Ano. Teplé jídlo po zvukovce máte zajištěno? Prosím? Mám pro Vás pouze studené mísy. No to ne! Můžete zajistit třeba klobásek? Klobásek postačuje? No to jo, zajistím je a oddychávám podruhé. Další dotaz:Teplé jídlo po koncertě budeme jíst v restauraci? Prosím? Máte tu mísu přeci! Ne, ptám se na teplé jídlo! Ve stánku zmáknou i teplé jídlo, jsou to borci – krkovička s hranolky, může být? Ano to je v pořádku. Uff potřetí. Ručníky, nemáme tu ručníky! Ty vole, já na ně zapomněl!. Jede se domů pro ručníky. Vše se stíhá. Ručníky předávám a s frontmenem skupiny debatujeme o aparatuře. Myslí si, že už má něco za sebou. Říkám mu, že je na historickém vinobraní. Srandu nepochopil. Před vystoupením vyžaduje soustředění, nechce se ani s nikým moc bavit. Během zvukovky doráží Roman Veverka, kterého připravuji na to, že bude hrát na bezdrátové mikrofony. Bere to v pohodě a tak se zvukaři i mně ulevuje.

Vše běží jak má. Pokladny fungují, vinaři na místech, sekuriťáci taky, služba Služeb města funguje, počasí výborné, plac zaplněný, elektrika drží.

Roman Veverka odehraje, šatnu vůbec nepožaduje. Bende a spol. odehraje a vrací se do šatny jíst. Kožuši? Z auta rovnou na plac. Bez šatny. Pivíčko by bylo? Jistě!

Poslední píseň zaznívá po půl jedné večer. Domů někteří dorazí po třetí hodině. Je potřeba poschovávat některé věci, popř. nachystat šatny na další den. Zkontrolovat dostatek vod a vína. Dozvídám se pochvalu za pravidelný úklid na WC, kterou vyřizuji až v pondělí, páč jsem na to zapomněl.

Sobota. V 6.45 volá řidič auta se závěsem rádia, že je u Hustopečí a volá, jak slíbil. Pomáháme s pracovníky Služeb města dvanáctimetrový závěs postavit na místo – ručně. Doplocuje se areál, staví se schůdky do závěsu a zábradlí. Kluci z města odchází domů zmoklí, aby se mohli za hodinku vrátit zpět. Nebylo pozametáno. Prý někdo říkal, že to bude v sokolovně. Neříkal to nikdo a kdyby to bylo v sokolovně, stejně musí být plac zametený.

Vyndávám si telefon z kapsy. Volám omylem 38 minut Tragačovi. Za tu dobu 21 zmeškaných hovorů, naštěstí 9 od jedné osoby. Stánkaři najíždí a chtějí elektriku, lukrativní místo a dobré počasí.

Dojíždí první kapela a začínám si uvědomovat, že se stala chyba. Asi se nebude stíhat program. Nejsou pauzy na výměny, není nikde „vyrovnávací čas“. Až u Žižkovjánku, který má v programu hodinu, ale jsme domluveni na 30 minutách. Moderátor s vystupujícími tak nějak s časem bojuje a daří se mu to. Vedoucí dětí si vyzvedávají průběžně v občerstvení nachystanou odměnu. Starostovi volám, že na hlavní pódium nedojdu. Mám ještě před čtvrtou mluvit do rádia.

V mobilním studiu už je moderátorka a připravuje se na živé vysílání. Máme sehnaného vinaře, harmonikáře, cimbálku, ženskou co něco ví o turismu, prostě všechny co chtěli.  Ve 14.00 začíná vysílání, je plánováno přibličně 12 vstupů. Jedním z nich je komentování průvodu. Nejde se spojit s Honzou Melicharem, který průvod sestavoval, zda vyjdou z areálu vinařství p.Balouna přesně. Deset minut před půl říkal, že nestíhají a tak se s tím počítalo. Jenže oni to stihli a s tím se nepočítalo. Ale zkušená moderátorka to s přehledem dává i s Karolínou Bártovou. Zahlédám pana Buchtu, tak mu volám, ať už sedí u studia, že bude kolem třetí hrát živě na harmoniku jako předtím několikrát cimbálová muzika Lašár. Tato cimbálka už se šteluje na hlavním pódiu k vystoupení Presúzního sboru. Dochází i průvod, který šel městem. O půl hodiny dříve. Co včil? Domlouvá se, že nebudou mít pro sebe onu plánovanou půlhodinku, ale vystoupí pouze ve scénce, když zbude čas, tak si ještě zazpívají po scénce – naštěstí vyšel – i tak se opět omlouvám.

Pozor, zvoní asi po sté telefon. Někdo jezdí s autem s jednou SPZ po vinohradech,….no s tím toho moc dělat nešlo.

Dalším telefonem mně informuje muzikant, že tu včera zapomněl housle a ty by měly být u pódia. Byly. Schoval jsem je a dostal za ně pulčák domácí pálenky.

Na scénu se derou verbíři. Platí se jim na základě smlouvy po skupinách. Paní účetní má nachystáno vše, jak bylo domluveno. Průběžně vyplácí odměny. Verbíři dostávají vodu, víno a lístky na jídlo. Už tři hodiny před vystoupením zkouší po skupinách na pódiu v sokolovně.

Blíží se sedmá. Má si přijet řidič pro mobilní studio. Omrknu situaci a zjišťuju, že je všechno na prd. Za závěsem je plno aut a nebude možné vyjet. Potom je vymyšlen tah, kdy se musí ručně závěs odtlačit s tím, že je potřeba uklidit pouze dvě auta vinařů. A to šlo. Za pomocí turistů byl úkol zvládnutý a pan řidič mohl frčet zpět do Olomouce i se závěsem.

Volá asistentka pana poslance Miholy, že jsou u Velkých Pavlovic. Pana poslance jsme pozvali a v poledne jsme se dohodli, že se setkáme i později večer-kdyby se nestíhalo. A nestíhalo – ale my jsme stihli podebatovat, dát palačinku, burčák i víno.

 Dechula Bílovčanka dohrává a může se pomalu začínat s úklidem. Něco je potřeba sbalit ještě večer, něco stačí ráno.

V neděli v deset si jdu pro auto k sokolovně a žasnu. Vše je perfektně uklizené, klobouk dolů jsem si pomyslně broukal. Stánky z autobusáku pryč, brány pryč, sety uklizené, pozametané, - no prostě paráda. Douklízím namalované kulisy, které rozpouštěl déšť a už se vidím ve vaně – teda až uklidíme odpoledne vše z občerstvení u sokolovny.  

 

A co je potřeba si pro příště ještě pohlídat?

Víme, že ne všichni účinkující dostali lístky na jídlo.

Víme, že ne všichni jsou poctiví. Někteří šmelí už doma, někteří až u mezery v oplocení.

Víme, že je lepší umístit dotační banery už v pátek ráno, aby se na ně nezapomenulo.

Víme, že může být v pokladnách navečer zima.

Víme, že stačí pódium o velikosti 8x8m – tedy pokud nevystupuje taneční soubor.